1. Szil├írd (3 ismert m├│dja: ionos k├Ât├ęssel, kett┼Ĺsk├Ât├ęssel, Van der Waals-k├Ât├ęssel) 2. Szil├írd-amorf 3. Foly├ękony (val├│di amorf) 4. G├íz 5. Plazma (leggyakrabban: ioniz├ílt g├íz, h┼Ĺm├ęrs├ękletbeli k├╝l├Ânbs├ęgekkel) 6. Szuperfoly├ękony (eddig: h├ęlium, esetleg a deut├ęrium, azaz HII izot├│p k├Âr├╝l r├ęmlik valami) 7. Szuperszil├írd (nem siker├╝l visszakeresni) 8. Degener├ílt anyag (gravit├íci├│san m├│dosult anyag, amit a Pauli-elv spinkvantumsz├íma ├íll├ştott meg, a neutr├│nium f├Âl├Âtt elhelyezked┼Ĺ neutroncsillag-anyag) 9. Neutronium (gravit├íci├│san m├│dosult anyag, az elektrom├ígneses k├Âlcs├Ânhat├ís al├í lenyomott energia) 10. Er┼Ĺsen szimmetrikus anyag (CPT-szimmetrikus?) 11. Gyeng├ęn szimmetrikus anyag (a gyengek├Âlcs├Ânhat├ísbeli szimmetrias├ęrt├ęs nem ├ęrinti?) 12. Kvarkgluon plazma 13. Fermion kondenz├ítum (cikk van valahol az anyagok k├Âz├Âtt) 14. Bose-Einstein kondenz├ítum (biztosan van le├şr├ísa az anyagaim k├Âz├Âtt) 15. Furcsa anyag (a furcsakvarkhoz kapcsol├│d├│ tulajdons├ígok ment├ęn?) + Hmota uspo┼Ö├íd├ína pravideln─Ť v prostoru i v ─Źase. (Tzv. ─Źasov├ę krystaly Vi─Ć: Frank Wilczek z MIT je p┼Öedpov─Ťd─Ťl v roce 2012, objeveny byly v roce 2016. o p┼Ö├ştomnosti ─Źasov├ęho krystalu na m├şst─Ť, kde by nejsp├ş┼í nikdo ne─Źekal. Na┼íli to v krystalech dihydrogenfosfore─Źnanu amonn├ęho, zn├ím├ęho t├ę┼ż jako fosfore─Źnan monoamonn├Ż (MAP, podle anglick├ęho monoammonium phosphate). Tato l├ítka se pou┼ż├şv├í jako aditivum, nap┼Ö├şklad do hnojiv nebo pr├í┼íkov├Żch hasic├şch p┼Ö├şstroj┼». Objevuje se tak├ę v souprav├ích na p─Ťstov├ín├ş hezk├Żch krystal┼» pro d─Ťti. + V nitru ledov├Żch obr┼» panuje extr├ęmn├ş horko a tlak. P┼Öesto je tam nejsp├ş┼í led, superionizovan├Ż. Tak┼że je to peklo, kter├ę zamrzlo. Je to pevn├ę a kapaln├ę z├írove┼ł. M├í to ┼íedes├ítkr├ít vy┼í┼í├ş hustotu ne┼ż tradi─Źn├ş vodn├ş led. A je to hork├ę skoro tak, jako povrch Slunce. Pr├ív─Ť takov├Ż je superionizovan├Ż led (superionic ice). Dlouho jsme v─Ť┼Öili, ┼że takov├Ż led existuje v ├║trob├ích ledov├Żch obr┼» Slune─Źn├ş soustavy Uranu a Neptunu. Dote─Ć to ale bylo jenom ─Źir├ę teoretizov├ín├ş. Te─Ć u┼ż to nen├ş teorie. Ned├ívno poprv├ę vyrobili superionizovan├Ż led v kalifornsk├Żch laborato┼Ö├şch Lawrence Livermore National Laboratory. Vedouc├ş v├Żzkumu Marius Millot a jeho kolegov├ę experiment├íln─Ť dolo┼żili, ┼że superionizovan├Ż led skute─Źn─Ť existuje, a ┼że nejde o n─Ťjak├ę podivn├ę artefakty po─Ź├şta─Źov├Żch simulac├ş, n├Żbr┼ż v├Żsledek podivuhodn├ęho chov├ín├ş vody za ┼í├şlen├Żch podm├şnek. V─Ťdci p┼Öedpov─Ťd─Ťli existenci podivn├ę f├íze vody, kter├í je z├írove┼ł kapaln├í a pevn├í, u┼ż p┼Öed t┼Öiceti lety. [1980-1988] Takov├í hmota by se m─Ťla nach├ízet v prost┼Öed├ş o extr├ęmn├şm tlaku a teplot─Ť, jako je uvnit┼Ö plynn├Żch planet. Kdy┼ż je voda v superionizovan├ę f├ízi, tak se atomy vod├şku a kysl├şku chovaj├ş velice bizarn─Ť. Vod├şkov├ę ionty se v superionizovan├ęm ledu pohybuj├ş jako kapalina uvnit┼Ö pevn├ę krystalick├ę m┼Ö├ş┼żky z atom┼» kysl├şku. [...] nejprve museli stla─Źit vodu do podoby ultrapevn├ęho kubick├ęho krystalick├ęho ledu, kter├Ż je odli┼ín├Ż od [b─Ť┼żn├ęho] ledu [...]. Aby toho doc├şlili, museli pou┼ż├şt diamantov├ę komory, v nich┼ż vyvinuli tlak 2,5 gigapascalu, tedy 25 tis├şci n├ísobek atmosf├ęrick├ęho tlaku na Zemi. Pak v─Ťdci museli zah┼Ö├ít a stla─Źit obsah diamantov├Żch komor je┼ít─Ť v├şc, tak┼że to do nich naprali laserov├Żmi paprsky. Ka┼żdou z komor zas├íhli a┼ż ┼íesti paprsky a tlak v nich zv├Ż┼íili je┼ít─Ť stokr├ít. hmota vydr┼żela jenom tak asi 10 a┼ż 20 nanosekund. V├Żsledky jejich m─Ť┼Öen├ş byly ÔÇŽ bizarn├ş. Uk├ízalo se, ┼że superionizovan├Ż led taje p┼Öi 4 725 ┬░C, za tlaku 200 gigapascal┼». Sami v─Ťdci se zdr├íhali uv─Ť┼Öit, ┼że led z vody m┼»┼że existovat za tak pekeln├Żch podm├şnek. Ale je to tak. Experiment├íln├ş vytvo┼Öen├ş superionizovan├ęho ledu tak├ę m─Ťn├ş n├í┼í pohled na planet├írn├ş ledov├ę obry. Planet├írn├ş v─Ťdci se doposud domn├şvali, ┼że v jejich vnit┼Öku sp├ş┼íe p┼Öeva┼żuje kapalina. Te─Ć to ale vypad├í, ┼że by ledov├ş ob┼Öi mohli v sob─Ť m├şt jen relativn─Ť tenkou vrstvu kapaliny a z├írove┼ł mocn├Ż ÔÇ×pl├í┼í┼ąÔÇť ze superionizovan├ęho ledu. Takov├Ż model vnit┼Ön├şho uspo┼Ö├íd├ín├ş ledov├Żch obr┼» potvrzuje asi deset let star├ę po─Ź├şta─Źov├ę simulace, kter├ę se sna┼żily vysv─Ťtlit podivn├í magnetick├í pole Uranu a Neptunu. Nap┼Ö├şklad u Uranu je magnetick├ę pole vych├Żleno t├ęm─Ť┼Ö o 60┬░ vzhledem k ose rotace a u Neptunu je to 47┬░. To jsou extr├ęmn├ş hodnoty oproti Zemi, jej├ş┼ż magnetick├ę pole je vych├Żleno o pouh├Żch 11┬░. A jejich magnetick├í pole maj├ş i jin├ę podivnosti. Ledov├ş ob┼Öi n├ís provokuj├ş a doslova si ┼ż├ídaj├ş o detailn├ş v├Żzkum. [ZDROJ, OSEL: http://www.osel.cz/9903-vedci-stvorili-superionizovany-led-je-zhavy-skoro-jako-slunce.html]
lhotx