Kalend├í┼Ö Tchaj-─Źchu li (v roce 104. pr. Kr.) znamenal z├ísadn├ş reformu; za─Ź├ítek nov├ęho roku se znova vr├ítil do znamen├ş (na┼íeho) Vodn├í┼Öe, a rok za─Ź├şnal novolun├şm po vstupu Slunce do souhv─Ťzd├ş Vodn├í┼Öe. Marie Bl├íhov├í: HISTORICK├ü chronologie, Nakladatestv├ş Libri, Praha 2001 7.6 ─î├şnsk├Ż kalend├í┼Ö 7.6.1 ─î├şnsk├Ż astronomick├Ż kalend├í┼Ö strany 389--391. ÔÇ×─î├şnsk├Ż astronomick├Ż kalend├í┼Ö Zaveden├ş kalend├í┼Öe a uspo┼Ö├íd├ín├ş ─Źasu pat┼Öilo k nejd┼»le┼żit─Ťj┼í├şm ├║kolem starov─Ťk├Żch ─Ź├şnsk├Żch vl├ídc┼». Podle star├ę tradice byl kalend├í┼Ö ÔÇ×zt─Ťlesn─Ťn v panovn├şkoviÔÇŁ.┬▓Ôü┤Ôüż ─î├şnsk├Ż tradi─Źn├ş kalend├í┼Ö pat┼Ö├şk k nejstar┼í├şm kalend├í┼Ö┼»m v┼»bec. P┼Öijali ho rovn─Ť┼ż Japonci a ┼Ö├şdili se j├şm a┼ż do roku 1872, kdy byl v Japonsku zaveden gregori├ínsk├Ż kalend├í┼Ö. ─î├şnsk├Ż kalend├í┼Ö je dolo┼żen ji┼ż v 15.-12. stolet├ş p┼Ö. n. l. a tehdy pr├Ż byl ji┼ż ─Źtvrt├Żm ─Ź├şnsk├Żm kalend├í┼Öem. K jeho sestaven├ş napomohly dobr├ę znalosti astronomie, d├şky nim┼ż se poda┼Öilo stanovit d├ęlku lun├írn├şho m─Ťs├şce a slune─Źn├şho roku, na nich┼ż byl kalend├í┼Ö postaven. V pr┼»b─Ťhu stalet├ş sestavovali ─Ź├şn┼ít├ş astronomov├ę st├íle dokonalej┼í├ş kalend├í┼Öe, v nich┼ż vyu┼ż├şvali nov├Żch astronomick├Żch poznatk┼».┬▓ÔüÁÔüż ─î├şnsk├Ż kalend├í┼Ö byl kalend├í┼Ö lunisol├írn├ş. Nejstar┼í├ş zn├ím├Ż ─Ź├şnsk├Ż kalend├í┼Ö vych├ízel z d├ęlky lun├írn├şho roku, jak ji stanovili astronomov├ę v epo┼íe ┼áang-Jin (18.-12. stol. p┼Ö. n.l.), 356 dn┼». Rok byl rozd─Ťlen do dvan├ícti m─Ťs├şc┼» po 29 a 30 dnech. Za─Ź├ítek m─Ťs├şc┼» stanovili ─Ź├şn┼ít├ş astronomov├ę na skute─Źn├í novolun├ş. D├ęlku lun├írn├şho roku vyrovn├ívali s d├ęlkou roku slune─Źn├şho ob─Źasn├Żm vkl├íd├ín├şm dopl┼łkov├ęho m─Ťs├şce. Dopl┼łkov├ę m─Ťs├şce se vkl├ídaly po zimn├şm slunovratu. Za─Ź├ítek roku byl, pr├Ż ji┼ż v polovin─Ť 3. tis├şcilet├ş p┼Ö. n. l., polo┼żen do st┼Öedu dr├íhy Slunce mezi zimn├şm slunovratem a jarn├ş rovnodenost├ş, na novolun├ş m─Ťs├şce /jin-j├╝e/, kter├Ż odpov├şdal st┼Öedu dr├íhy Slunce v souhv─Ťzd├ş Vodn├í┼Öe. V pr┼»b─Ťhu starov─Ťku se v┼íak za─Ź├ítek roku posouval ob─Ťma sm─Ťry od tohoto znamen├ş. V kalend├í┼Öi /Tchaj-─Źchu li/, zaveden├ęm v roce 104. p┼Ö. n. l., kdy byla provedena z├ísadn├ş reforma kalend├í┼Öe,┬▓ÔüÂÔüż se za─Ź├ítek roku znova vr├ítil do znamen├ş Vodn├í┼Öe, a rok za─Ź├şnal prvn├şm novolun├şm po vstupu Slunce do souhv─Ťzd├ş Vodn├í┼Öe. Mnohem d┼Ö├şv─Ť ne┼żli ┼śekov├ę objevili ─Ź├şn┼ít├ş astronomov├ę tak├ę devaten├íctilet├ş cyklus, v n─Ťm┼ż se vyrovn├íva d├ęlka slune─Źn├şho roku s lun├írn├şmi m─Ťs├şci. Zjistili rovn─Ť┼ż, ┼że je t┼Öeba b─Ťhem devaten├ícti let vlo┼żit sedm lun├írn├şch m─Ťs├şc┼», aby se lun├írn├ş roky vyrovnaly se slune─Źn├şm rokem. Po─Ź├ştali proto s devaten├íctilet├Żm kalend├í┼Ön├şm cyklem (tzv. ─Źang), v n─Ťm┼ż sedm rok┼» m─Ťlo t┼Öin├íct lun├írn├şch m─Ťs├şc┼», ostatn├ş dvan├íct. P┼Öedpokl├ídali p┼Öitom, ┼że rok m├í d├ęlku 12 a sedm devaten├íctin m─Ťs├şce. Dopl┼łkov├Ż m─Ťs├şc vkl├ídali tehdy, kdy┼ż se zlomek p┼Öibl├ş┼żil k jedni─Źce, co┼ż je ve t┼Öet├şm, ┼íest├ęm, osm├ęm, jeden├íct├ęm, ─Źtrn├íct├ęm, ┼íestn├íct├ęm a devaten├íct├ęm roce cyklu.┬▓ÔüĚÔüż V modern├ş dob─Ť za─Ź├şnaly m─Ťs├şce ─Ź├şnsk├ęho (do roku 1872 tak├ę japonsk├ęho) kalend├í┼Öe, stejn─Ť jako v d┼Ö├şv─Ťj┼í├şch dob├ích novolun├şm. Oby─Źejn├Ż rok m─Ťl dvan├íct lun├írn├şch m─Ťs├şc┼» o d├ęlce 29 a 30 dn┼». M─Ťs├şce o 29 a 30 dnech se naz├Żvaly /siao/, m─Ťs├şce o 30 dnech /ta/. Nem─Ťly jm├ęna, byly pouze ─Ź├şslov├íny. M─Ťs├şce o 29 a 30 dech se v┼íak nest┼Ö├şdaly zcela pravideln─Ť, ale byly ┼Öazeny tak, aby m─Ťs├şc skute─Źn─Ť za─Ź├şnal novolun├şm. Oby─Źejn├Ż ─Ź├şnsk├Ż rok m─Ťl proto 354 nebo 355 dn┼». Se slune─Źn├şm rokem byl tento kalend├í┼Ö podle tradi─Źn├şch syst├ęm┼» po dvou a┼ż t┼Öech letech vyrovn├ív├ín vkl├íd├ín├şm t┼Öin├íct├ęho m─Ťs├şce. P┼Öestupn├Ż rok m─Ťl obvykle 384, vz├ícn─Ťji 383 dny, v├Żjime─Źn─Ť 385 dn┼». Vlo┼żen├Ż m─Ťs├şc nem─Ťl vlastn├ş ─Ź├şslo. Byl uv├íd─Ťn pod ─Ź├şslem p┼Öedchoz├şho m─Ťs├şce s dodatkem /┼żun/. Nov├Ż rok p┼Öipadal na skute─Źn├ę novolun├ş tohoto m─Ťs├şce, b─Ťhem n─Ťho┼ż Slunce dos├íhne znamen├ş Ryb. Za─Ź├şnal tedy ve znamen├ş Vodn├í┼Öe. Mezn├şmy daty, na n─Ť┼ż m┼»┼że za─Ź├ítek roku p┼Öipadnout, jsou 20. leden a 19. ├║nor gregori├ínsk├ęho kalend├í┼Öe, v├Żjime─Źn─Ť o jeden den d┼Ö├şv─Ť nebo pozd─Ťji.┬▓ÔüŞÔüż ─î├şnsk├Ż ┼íedes├ítilet├Ż cyklick├Ż kalend├í┼Ö Pro po─Ź├şt├ín├ş let se pou┼ż├şvaj├ş ─î├ş┼łan├ę od starov─Ťku cyklick├Ż zp┼»sob, zalo┼żen├Ż na ┼íedes├ítilet├Żch cyklech. Tento syst├ęm byl ovlyvn─Ťn starou ─Ź├şnskou filozofi├ş. Roz┼í├ş┼Öil se rovn─Ť┼ż v Japonsku, v Korei, v Mongolsku a v Tibetu. Jeho z├íkladem bylo p─Ťt prvk┼», ┼żivl┼». Bylo to d┼Öevo (mu), ohe┼ł (chuo), zem─Ť (tchu), kov (┼ąin) a voda (┼íuej). Tato p─Ťtice prvk┼» pevn├ę a tekut├ę, chladn├ę a tepl├ę, planouc├ş a ochlazuj├şc├ş jevy v p┼Ö├şrod─Ť. Ka┼żd├Ż prvek p┼Öedstavoval dva rody, mu┼żsk├Ż a ┼żensk├Ż, /jang/ a /jin/. Z t─Ťchto dvou p─Ťtic bylo utvo┼Öeno deset ÔÇ×nebesk├Żch kmen┼»ÔÇŁ (tchien-kan), kter├ę byly zaznamen├íny v deseti sloupc├şch se znaky /┼ąia/, /i/, /ping/, /ting/, /wu/, /┼ąi/, /keng/, /sin/, /┼żen/ a /kuej/.┬▓Ôü╣Ôüż Druhou ─Ź├íst cyklu tvo┼Öilo dvan├íct ÔÇ×zemsk├Żch v─Ťtv├şÔÇŁ, /ti-─Ź'/, kter├ę odpov├şdaj├ş dvan├ícti souhv─Ťzd├şm pod ekliptikou. K t─Ťm byla asi v prvn├şm stolet├ş p┼Ö. n.l. p┼Öi┼Öazena jm├ęna zv├ş┼Öat. Pozd─Ťji byly ozna─Źov├íny pouze znaky zv├ş┼Öat. ÔÇô Jde tedy o ─Ź├şnsk├Ż zv─Ťrokruh. ÔÇô
lhotx